|
|
Kolektivní správa v kontextu moderních technologií
Smolka, Lucie ; Dobřichovský, Tomáš (oponent)
KOLEKTIVNÍ SPRÁVA V KONTEXTU MODERNÍCH TECHNOLOGIÍ MGR. BC. LUCIE SMOLKA, PH.D. Práce se zaměřuje na proměnu role kolektivní správy v online světě. Základním cílem a výzkumnou otázkou, kterou si tato práce klade, je analyzovat a přinést odpověď, jak se mění kolektivní správy a její pozice v závislosti na moderních technologiích, v čele s Internetem. V rámci této hlavní výzkumné otázky jsou sledovány dvě tendence, dva hlavní okruhy, ovlivněné obecnou charakteristikou autorského práva, která se promítá do působení kolektivní správy v prostředí moderních technologií, které bude práce sledovat. Aspektem, který se celou prací prolíná, je pohled na teritorialitu autorského práva a její vliv a proměny s ohledem na kolektivní správu. Zejména je pak naším cílem zjišťovat, jak se aplikace a vnímání zásady teritoriality proměňuje v souvislosti se stále se zvětšujícím průnikem autorského práva a moderních technologií. Mimo obecných znaků kolektivní správy se pak budeme v souvislosti s teritorialitou soustředit na nástroj licencí pro více území k dílům hudebním, který i přes dřívější obdobné snahy, přišel na svět až prostřednictvím Směrnice o kolektivní správě. Druhým zkoumaným znakem a důležitou zásadou, která bude v práci analyzována, je autonomie vůle nositele práv, v závazkových vztazích se pak projevující...
|
|
|
Soukromoprávní důsledky porušení soutěžního práva a jejich prosazování v ČR
Mikulíková, Lucie ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Havel, Bohumil (oponent) ; Šmejkal, Václav (oponent)
V ČESKÉM JAZYCE Soukromoprávní důsledky porušení soutěžního práva a jejich prosazování v ČR Soukromoprávní důsledky porušení soutěžního práva, konkrétně článků 101 a 102 Smlouvy o fungování Evropské unie a § 3 a 11 zákona o ochraně hospodářské soutěže, se mohou dotýkat mnoha subjektů, ať už v postavení soutěžitelů nebo spotřebitelů. V posledních letech je kladen důraz na soukromoprávní vymáhání soutěžního práva, které má fungovat jako významný doplněk vymáhání veřejnoprávního. V první části disertační práce byly vymezeny základní pojmy a principy soutěžního práva, jejichž osvojení je nezbytné pro porozumění dalšího textu. Stranou nezůstala ani veřejnoprávní pravidla týkající se omezování hospodářské soutěže. Historie vymáhání soutěžního práva v České republice a dynamický vývoj v této oblasti na unijní úrovni byl nastíněn ve druhé části. Třetí, stěžejní část této práce pojednává o vymáhání škody způsobené porušením soutěžního práva v České republice. Evropská unie přijala v roce 2014 směrnici č. 2014/104 o některých pravidlech pro žaloby na náhradu škody, jejímž cílem je mj. zvýšit efektivitu vymáhání soutěžního práva před civilními soudy jednotlivých členských států EU. Dne 18. srpna 2017 byl vyhlášen nový zákon pod č. 262/2017 Sb., který implementuje směrnici do českého právního řádu. Disertace...
|
|
|
Soukromoprávní vymáhání soutěžního práva EU
Albrecht, Patrik ; Šmejkal, Václav (oponent)
Soukromoprávní vymáhání soutěžního práva EU Soukromoprávním vymáháním soutěžního práva se mimo jiné rozumí právo poškozených, kterým vznikla újma z protisoutěžního jednání podniků, domáhat se před soudy členských států EU plné kompenzace. Jako podklad pro analýzu této oblasti práva a jejího historického vývoje slouží rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie a přípravné práce na Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/104/EU ze dne 26. listopadu 2014 ("Směrnice"). Část první této práce představuje ucelený přehled vývoje judikatury SDEU, který vedl k vytvoření plnohodnotné soukromoprávní větve soutěžního práva EU. SDEU se ve své judikatuře zaměřil zejména na výklad zásad efektivity a rovnocennosti a přímého účinku článků 101 a 102 SFEU. Část druhá je věnována analýze celkem čtyř výzkumných otázek, jejichž zodpovězení poškozeným přináší vyšší míru právní jistoty ohledně toho, kdo může být žalobcem a kdo žalovaným, jaký soud je pro podání žaloby příslušný a jaký je běh promlčecích lhůt vzniklých nároků. Kriticky je hodnocena právní úprava jak Směrnice, tak českého transpozičního právního předpisu, včetně již dostupné judikatury SDEU. Komplementární právní instituty soukromoprávního vymáhání soutěžního práva, jakými jsou zejména kolektivní ochrana práv a ochrana oznamovatelů protisoutěžního jednání,...
|
|
|
Soukromoprávní vymáhání škody v soutěžním právu EU
Albrecht, Patrik ; Šmejkal, Václav (oponent)
Soukromoprávní vymáhání škody v soutěžním právu EU Abstrakt Tato rigorózní práce je věnována tématu soukromoprávního vymáhání soutěžního práva, tedy možnosti domáhat se před soudy odškodnění vzniklého z protisoutěžního jednání. Autor mapuje historický vývoj uplatňování nároků z titulu vzniklé škody v části první. Tato analýza v sobě zahrnuje náležitou rešerši rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie, rozbor přípravných prací na Směrnici Evropské komise, a to včetně syntézy četných připomínek stran členských států, orgánů ochrany hospodářské soutěže a ostatních zúčastněných stran. V logické návaznosti na výše popsanou část první se autor dále v části druhé této práce zabývá samotným textem přijaté Směrnice 2014/104/EU a její náležitou transpozicí. Na území Evropské unie došlo k vytvoření plnohodnotné soukromoprávní větve soutěžního práva, která nijak nenahrazuje veřejné vymáhání soutěžního práva, zajišťované Evropskou komisí a jednotlivými národními soutěžními úřady, naopak soukromé žaloby poškozených slouží jako doplněk k veřejnoprávní sankci. Směrnice harmonizovala určité nové postupy a instituty, které jsou všechny dopodrobna v práci rozebrány a kriticky zhodnoceny s ohledem na možné praktické obtíže. Záměrem Evropské komise bylo vytvořit takové prostředí, které by zajistilo právo na plné odškodnění. Je...
|
|
|
Soukromoprávní důsledky porušení soutěžního práva a jejich prosazování v ČR
Mikulíková, Lucie ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Havel, Bohumil (oponent) ; Šmejkal, Václav (oponent)
V ČESKÉM JAZYCE Soukromoprávní důsledky porušení soutěžního práva a jejich prosazování v ČR Soukromoprávní důsledky porušení soutěžního práva, konkrétně článků 101 a 102 Smlouvy o fungování Evropské unie a § 3 a 11 zákona o ochraně hospodářské soutěže, se mohou dotýkat mnoha subjektů, ať už v postavení soutěžitelů nebo spotřebitelů. V posledních letech je kladen důraz na soukromoprávní vymáhání soutěžního práva, které má fungovat jako významný doplněk vymáhání veřejnoprávního. V první části disertační práce byly vymezeny základní pojmy a principy soutěžního práva, jejichž osvojení je nezbytné pro porozumění dalšího textu. Stranou nezůstala ani veřejnoprávní pravidla týkající se omezování hospodářské soutěže. Historie vymáhání soutěžního práva v České republice a dynamický vývoj v této oblasti na unijní úrovni byl nastíněn ve druhé části. Třetí, stěžejní část této práce pojednává o vymáhání škody způsobené porušením soutěžního práva v České republice. Evropská unie přijala v roce 2014 směrnici č. 2014/104 o některých pravidlech pro žaloby na náhradu škody, jejímž cílem je mj. zvýšit efektivitu vymáhání soutěžního práva před civilními soudy jednotlivých členských států EU. Dne 18. srpna 2017 byl vyhlášen nový zákon pod č. 262/2017 Sb., který implementuje směrnici do českého právního řádu. Disertace...
|
|
|
Správa autorských práv při poskytování služeb online streamingu hudebních děl ve světle Směrnice 2014/26/EU a její implementace v České republice a Dánsku
Kraus, Adam Daniel ; Dobřichovský, Tomáš (vedoucí práce) ; Žikovská, Petra (oponent)
Správa autorských práv při poskytování služeb online streamingu hudebních děl ve světle Směrnice 2014/26/EU a její implementace v České republice a Dánsku Abstrakt Tato práce nabízí pohled na správu autorských práv pojících se s užitím hudebních děl online, se zvláštním zaměřením na užití v rámci poskytování online streamovacích služeb, společně s nahlédnutím jednotlivých aspektů této správy v kontextu změn, jež přinesla Směrnice 2014/26/EU a její implementace u nás a v Dánsku. Cílem této práce je primárně popsat různé modely správy práv a jejich význam pro uživatele děl a nositele práv k nim v současné éře digitálních užití a zároveň s tím rozebrat jednotlivé legislativní zásahy do těchto modelů, postavit je do vzájemné konfrontace a z této pak vyvodit možné úvahy de lege ferenda. V úvodní části práce je též popsána vlastní technologie streamingu, a to zejména s ohledem na její autorskoprávní aspekty, jejichž správné uchopení je zásadní pro řádný popis jednotlivých modelů ochrany a uplatňování autorských práv při užití děl touto formou. Práce je členěna do osmi kapitol. V první kapitole je popsán historický vývoj ochrany autorských děl v digitálním prostředí. Následující kapitola pak rozebírá dvě základní autorská práva pojící se s online užitím autorských děl, a to zejména s cílem vymezení jejich...
|
host ::
RSS.